Majetek za korunu

Jedním z prvních úkolů nově zvoleného starosty Božanova bylo rozhodnout, zda obec ponechá infrastrukturu ve společnosti Vodovody a kanalizace Náchod, či zda si ji převezme a bude samostatně provozovat. V Božanově se v roce 1994 rozhodli pro druhou variantu a důvodem byl tehdejší žalostný stav infrastruktury vybudované před sedmdesáti lety. Majetek tak obec získala za symbolickou jednu korunu.

„Nechci se pouštět do toho, který model je lepší. Zda vlastní provoz či pronájem infrastruktury komerčnímu provozovateli. Je to určitě také jedna z cest, zvláště u provozování větších celků pochopitelná,“ dodává Karel Rejchrt.

Božanov je menší obcí, ve které je provozováno 10 km vodárenských sítí. Obec má 200 odběratelů vody, kterým je ročně dodáno zhruba 25 000 m3 vody. Oproti jiným vesnicím či městům zde obec vlastní nejen sítě, ale také zdroj vody. Velkou výhodou také je, že vodovod je gravitační a náklady na provoz jsou tak výrazně menší v porovnání s obcemi, kde je nutné při distribuci vodu přečerpávat. „Také proto máme jednu z nejmenších cen v regionu,“ vysvětluje starosta.

Jednoznačně dvousložková cena

Na severu republiky se osvědčila dvousložková kalkulace ceny vody. „Pro mne je trochu překvapení, že dnes nevyužívá tuto možnost většina vodárenských společností. V odlehlých částech obce a u malých odběrů není možné při jednosložkové ceně vody pokrýt ani náklady spojené s dodávkou vody. Dvousložkovou cenu vody jsme začali využívat ihned, jakmile to cenový předpis ministerstva financí začal umožňovat,“ zdůraznil starosta Rejchrt.
V odlehlých částech obce a u malých odběrů není možné při jednosložkové ceně vody pokrýt ani náklady spojené s dodávkou vody.
Tvořit rezervy a nenatahovat ruku

Jaké jsou výsledky hospodaření po více než dvaceti letech? Provoz vodovodů v obci není ztrátový, je financován výhradně ze zdrojů, které generuje. Navíc obec pravidelně tvoří finanční rezervy na obnovu, které využívá pro rekonstrukce sítě. Starosta dodává: „Dosud se podařilo vyměnit 80 procent vodovodních potrubí a zrekonstruovat jeden vodojem. Předpokládám, že během několika málo let budeme mít celou infrastrukturu po výměně a budeme spořit pro budoucí obnovu.“

Vožanovský starosta je příkladem dobrého hospodáře. Některé obce se brání tvorbě rezerv pro budoucí obnovu a získané prostředky z vodného využijí na jiné aktuální účely. „Je třeba si udělat dobrou kalkulaci potřeb pro obnovu, aby obec měla jistotu, že nezanechá infrastrukturu svým následovníkům ve špatném stavu. Obce by měly peníze na obnovu ve svých rozpočtech najít a ne jen natahovat ruku: Státe, dej nám finance na obnovu infrastruktury, jinak naši občané zůstanou bez vody,“ upozorňuje Karel Rejchrt.
Je třeba si udělat dobrou kalkulaci potřeb pro obnovu, aby obec měla jistotu, že nezanechá infrastrukturu svým následovníkům ve špatném stavu.
Podle starosty Vožanova je každý z provozních modelů vhodný pro jinou velikost území. To, co ale všechny spojuje, jsou předpisy, které vodárenské subjekty stavějí často do těžko řešitelných situací.

Nevyvážený vztah dodavatele a odběratele

U dodávek energie je nemyslitelné, že by odběr u koncového uživatele nebyl měřen. Bohužel u distribuce pitné vody je to celkem normální stav. „Velmi by pomohlo, kdyby byla zavedena povinnost odběratele umístit měřicí zařízení na vstupu,“ připomíná starosta

U vlastní studny se poplatky neplatí

Další z horkých témat je nárůst poplatků za odběr podzemních vod až na osm korun za kubík. To bude mít samozřejmě velmi citelný dopad do cenotvorby, a to zejména tam, kde jsou využity výhradně zdroje s podzemní vodou. Realitou také je, že řada domácností zvažuje, zda vybudovat vlastní studnu. V takovém případě pak poplatek za podzemní vodu platit nebudou. „Jak můžeme konkurovat, když u nás musí být poplatky zahrnuty v ceně vody? Navíc tím, že část odběratelů odejde, budeme muset fixní náklady rozpočítat mezi méně uživatelů. Náklady na provoz vodovodů jsou prakticky konstantní, i když se odběry sníží,“ vysvětluje Karel Rejchrt. Podle starosty by poplatky za odběr podzemních vod měli platit všichni odběratelé vody, tedy i majitelé vlastních studen.

Dešťovka se moc nepovedla

Na půdě poslanecké sněmovny starosta Vožanova zmínil i dotační program na podporu využití dešťové vody. První část programu motivující obyvatele k zalévání zahrad starosta Rejchrt pochválil. „Tak to má být, dešťová voda má být využita… Ale pokud jde o využití v domácnostech, je to zcela jiný případ. Může se totiž stát, že dojde k propojení rozvodů s dešťovou a pitnou vodou a kontaminaci celé vodárenské sítě. Většina vodárenských společností samozřejmě trvá na tom, aby byly naprosto oddělené rozvody pro pitnou a dešťovou vodu, realita u odběratelů je však mnohdy jiná a riziko kontaminace vodárenské sítě s pitnou vodou významné,“ zhodnotil Karel Rejchrt.
Pokud jde o využití v domácnostech, je to zcela jiný případ. Může se totiž stát, že dojde k propojení rozvodů s dešťovou a pitnou vodou a kontaminaci celé vodárenské sítě.
Jak vidí vývoj cen vody starosta malé obce?

„Spotřeba pitné vody dlouhodobě klesá. Lidé s vodou šetří, u některých se dosáhlo už na hranici hygienického minima. Je třeba si však uvědomit, že právě toto je důvod zvyšující se ceny vody. Většina nákladů ve vodárenství je totiž fixních,“ znovu připomíná starosta Božanova Karel Rejchrt.

Obec Božanov se nachází v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Součástí obce je i osada Studená Voda. Rozkládá se podél Božanovského potoka pod Broumovskými stěnami, na samé hranici s Polskou republikou. Dominantou obce a okolní krajiny je strmý vrch Koruna (769 m) v Broumovských stěnách, který poskytuje rozhled na část Broumovské kotliny, polskou Hejšovinu (Szczeliniec) a Bor a za dobrého počasí i na Jeseníky.
www.obecbozanov.cz