V plánu je například velká rekonstrukce stávající vodní linky ÚČOV, modernizace jejího kalového hospodářství, další využití bioplynu i stavba energocentra v areálu čistírny. Jde o projekty za desítky miliard korun.

„Praha dodržuje dlouhodobou strategii tvorby investičních prostředků z vodného a stočného, což umožňuje realizovat nákladné projekty,“ ocenil před ministrem Výborným strategii Prahy Petr Mrkos, generální ředitel PVK. Pražané se přitom nemusejí bát skokového zvyšování cen vodného a stočného. Vodné a stočné má v souladu s dlouhodobými plány růst do dvou procent nad inflaci.

Vodovody a kanalizaci také potřebujeme, ale jsou v zemi, nejsou vidět a veřejnost tak vůbec netuší, co vše je nutné udělat pro to, aby byla čistá voda ve Vltavě a ráno si mohli udělat kafe z kvalitní pitné vody.

„Vodohospodářství bohužel trpí jednou velkou nespravedlností. Opravovat vodovody a kanalizace či budovat čistírny odpadních vod je podobně nákladné jako stavět dopravní infrastrukturu. Když ale otevřete 10 kilometrů dálnic, lidé se po ní projedou a ihned ji ocení. Vodovody a kanalizaci také potřebujeme, ale jsou v zemi, nejsou vidět a veřejnost tak vůbec netuší, co vše je nutné udělat pro to, aby byla čistá voda ve Vltavě a ráno si mohli udělat kafe z kvalitní pitné vody. Je proto dobré i touto cestou připomenout, že tyto nemalé investice všichni do budoucna potřebujeme,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný.

„Musím vyjádřit velký obdiv a poděkování hlavnímu městu Praha za to, jak přistupuje k čištění odpadních vod. Plánování a realizace investic do čištění odpadních vod a energetiky představují nemalé finanční prostředky a je třeba zdůraznit, že Praha je díky tomu v řadě ukazatelů excelentní,“ doplnil ministr Výborný.

V plánu je kompletní rekonstrukce

Pražští vodohospodáři představili ministrovi Výbornému projekt kompletní modernizace Ústřední čistírny odpadních vod. Prvním realizovaným krokem bylo rozšíření o novou vodní linku, která snížila množství dusíku a fosforu v odpadních vodách dle evropské legislativy a zároveň zvýšila kapacitu pražské čistírny. Unikátní stavba, která využívá řadu výjimečných technologických řešení, dnes vyčistí zhruba polovinu pražských odpadních vod. V trvalém provozu je od roku 2022.

Musím vyjádřit velký obdiv a poděkování hlavnímu městu Praha za to, jak přistupuje k čištění odpadních vod.

Energetická soběstačnost

Třetí etapa rekonstrukce řeší optimalizaci zpracování kalů z obou vodních linek a doplnění zpracování bioodpadů. Výstupem z modernizovaného kalového hospodářství bude nejen odvodněný stabilizovaný kal, ale i maximalizovaná produkce bioplynu, který bude dále využíván k výrobě elektrické energie a tepla. Výpočty ukazují, že po dokončení modernizace stávající vodní linky a při zpracování části pražských gastroodpadů by ÚČOV měla být do roku 2034 plně energeticky soběstačná.

Teplo pro 200 tisíc obyvatel

Tím ale plány vodohospodářů nekončí. Záměrem je další využití nízkopotenciálního tepla z vypouštěných vyčištěných odpadních vod k vytápění pražských domácností. Navržené energocentrum s instalovaným výkonem tepelných čerpadel až 2 x 90 MW má zajistit teplo pro 200 tisíc obyvatel Prahy.

Nové evropské požadavky

Plány pražských vodohospodářů se budou muset rozrůst o další položku v souvislosti s novou evropskou směrnicí o čištění odpadních vod. Cílem novelizované směrnice, která bude oficiálně vydána v červnu letošního roku, je další snižování obsahu fosforu a dusíku i odstraňování tzv. mikropolutantů, tedy zbytků léčiv a kosmetiky. 

Odborníci odhadují, že v celé ČR dosáhnou investice do nových technologií až 300 miliard korun. Podle Evropské komise totiž až 92 procent mikropolutantů pochází z léčiv a kosmetiky. I pokud se podaří uvést do života systém rozšířené odpovědnosti původce, který zajistí, aby se původci mikropolutantů podíleli až z 80 procent na investičních nákladech, zůstane na vodohospodářích příprava, realizace a kofinancování technologií i jejich nákladný provoz. Proto je potřeba hledat řešení, která budou produkovat co nejméně nebezpečných odpadů a budou mít minimální provozní náklady. „Naše celosvětové zkušenosti s návrhem a realizací obdobných zařízení směřují k využití technologií, jinak využívaných například při úpravě vody pitné, tedy kombinace ozonu, nosičových reaktorů a samozřejmě aktivního uhlí,“ doplňuje Ondřej Beneš, technický a obchodní ředitel skupiny Veolia pro vodu.

„Důležité je, že náklady nepůjdou jen na vrub státu, případně provozovatelů čistíren odpadních vod, ale budou se na nich podílet i ti, kteří rezidua látek do vody dodávají, to znamená kosmetický nebo farmaceutický průmysl. Výsledek (znění směrnice) považuji za rozumný a vyvážený. Budeme schopni se na to určitě připravit, jakkoli ty náklady i tady v Praze budou nemalé,“ doplnil ministr Výborný

Erko z odpadní vody

V závěru návštěvy ministr zemědělství Marek Výborný ochutnal pivo Erko vyrobené z recyklované odpadní vody z pražské čistírny odpadních vod. Voda byla upravena membránovou technologií skupiny Veolia, pivo bylo vyrobenou v pivovaru Čížová. „Pivo je to výborné… Je jasné, že do budoucna nebudeme vařit veškeré pivo z odpadních vod. Nicméně jako pilotní projekt se mi to líbí. Ukazuje to technologické možnosti, které máme. Odpadní vodu jsme schopni vyčistit do kvality pitné vody a Erko je toho důkazem,“ dodal v závěru návštěvy Marek Výborný, ministr zemědělství.

Pivo je to výborné… Je jasné, že do budoucna nebudeme vařit veškeré pivo z odpadních vod. Nicméně jako pilotní projekt se mi to líbí.